Kyperská roštovačka
Je tady další bleskovka po dlouhé době. Absolvoval sem „asfaltovou koupel“ na Kypru. Internet je celkem problém, tak sem se rozhodl napsat pár takovejch shrnujících odstavců o tom co sem tady dělal , s kým, jak a proč.
Už od příjezdu na letiště to značilo velký potenciál pohody, který nastane na ostrově Kypr / mimochodem sem zde byl poprvé / . Jelikož je jen omezený počet letů do této destinace, u odbavovací haly se setkalo nemálo čechů pro příklad : oblíbená celebrita Filip Eberl, Jirka Novák, Honza Škarniztl a Jirka Friedl / mimo jiné moji nový, nebo já jejich nový teamový kolega, ať si každý vybere, více očekávejte v další bleskovce / nebo třeba Jarda Kulhavý. Když jsem nastoupil do letadla čekalo mě velké překvapení, úplnou náhodou jsem totiž dostal místo vedle Filipa / můj bývalý teamový kolega s „kolínské skupiny“ . Cesta uběhla velmi rychle, dlouho jsme se neviděli a měli si opravdu o čem povídat. I když čas odletu a příletu by se hodil spíš na „uvolněnou noční zábavu s přáteli“, každopádně se tak každý z nás cítil. Po nekonečném čekání na věci a naložení se do transferu do hotelu jsme se ocitli ve velmi chladném pokoji s číslem 123 / asi ňáký znamení, ae ještě nevim jaký /. Někteří z nás zde vyrazili za prvními závody a někteří za prvními „ostrými“ tréninkovými kilometry. Mě čekalo zhruba 18 tréninkových dní. Jak už teď můžu zhodnotit, je to drsný ostrov, který se s nikým a ničím nes*re!!! První dny byli v rytmu „prvotní jaloviny“, každej , kdo jezdí na „šlapadle“ nebo aspoň trošku sportuje a začíná po nějaké pauze, tak mě jistě pochopí a ostatní, ať se po dočtení seberou a jdou si dát „rychlou pětku“ / rozuměj 5kilometrů běhu, samozřejmě pokud chtěj znát ten pocit /. Převážně naší trénikovou skupinou tvořil silný základ Filip, Já / když sem měl slabé chvilky/ a exMISTR světa a přilehlých galaxií Tomáš Paprstka. Cestu, obtížnost a čas jsem ve směs ponechával na Filipoj. Musim říct, že mě to stálo někdy opravdu hodně litrů okysličené krve vyplaveného laktátu. Abych Vám to popsal : „ Začíná to jako obyčejná turistika. Vezmete mapu, zhruba si podíváte a „spočítáte“ kolik by to mohlo bejt kilometrů./ u toho sem nikdy nebyl, pouze jsem se ráno zeptal, kolik toho mám sníst, aby mi neseklo / Ráno natlačíte snídani, lehké oražení před výkonem a mezi desátou a desetpatnáct se vyráží na vejlet. Začátek je, zhruba asi půl hodiny / u mě to bylo někdy až 2h / se rozjíždíte na provozní teplotu. To je ještě krásna turistika, pak to občas nevyjde a zjistíte, že ste se ztratili a trošku se to protáhne. Pak se dostanete na místo, který znáte , cedule ukáže 70km do cíle. Naštěstí fouká vítr, probleskne mi hlavou, to bude pohoda. Z dvojiček se přechází do formace „ špekáčky“ / rozuměj lajna, za sebou, kaše,kule,sajgon,a jede se slušný tempo / zhruba tak 40-45km/h, popřípadě je zde druhý ukazatel, tepy, ty se pohybují 140-170tepů/min / žádná turistika, teď už tvrdá cyklistika. Později se přehupuje do stavu „boj o život“ , to už jste párset metrů od hotelu, šero a kličkování v provozu, který vám příjde , že v tom není systém a každej našel řidičák na hnoji.
Ovšem mě to baví, mám tady kamarády a je to pro mě denní chleba, takže tímto si nechci stěžovat. Strávil jsem poměrně dost času s lidmi, který vždycky rád vidim, takže tento „zájezd“ se stal opravdu dalším dobře investovaným časem s mnoha zážitky.
Bylo tady teplo, sucho a pohoda. Teď mě čeká trošku horší počasí a podmínky pro trénink a také nějaké povinnosti, takže vzhůru dolů a hlavně to podržet pod plynem.
Náhledy fotografií ze složky Kyperská roštovačka - fotogalerie