LUKÁŠ SÁBLÍK

 

   Další štací letošního závodního kotoloče se odehrála až ve vysokém Val´disere v zemi plném pažoutů, citrónů a šišlajích kroasánů / rozuměj ve Fchransí / Zde se měl, vlastně už odehrá, poslední závod světového poháru v cross-country.Sem se vydal i sám nejvyšší atašé týmu Jarda Žitnej, vrchní manažerová Ivka Pechoutová, OHlyonik Honzík Škárnitzlů, jeho milá malá novoupečená mistryně publiky Jituška, odborník na jízdu v koloně Jirka Friedl a samozřejmě já / rozuměj Šukáš Sádlík / . Cesta proběhla celkem na pohodu cca 14 hodin. Poslední paso do bylo už Col de hrana, ae cesta nás celkem naladila na podobnou notu, takže o nějakou tu uvolněnou zábavu nebylo nouze. Ubytování bylo více než luxusní a jako přidaná hodnota byl zajištěn catering od Jardy. Jelikož sme nestihly jít v den cesty na kolo, těšili sme se na další den, kde následovalo projetí se po lokálních brdkách. Výška se zde zastavila na 1850m ....tzn stačí vyměnit nádech za odkašlání a vyrovnáváš " dluh " cca 10min. I přes toto sme se jeli podívat na Col de něco ve výšce cca přesně 2770m. Poté následovalo zakalení kotoučů v jakémsi trejlíku dolu ....chvílema sem přestal cejtit, mé tak oblíbené, prostřední chapadla. Po lehkém cca 20min sjezdu následovalo první seznámení s tratí. I když to nebylo tak úplně pro typ vrchaře, jako jsem já, okruh mi celkem líbil, jediný co mě omezovalo,byl můj ONSVS / rozuměj omezovač neomezení strachu ve sjezdu /  tento se zásadně vypíná v den před závodem a v den závodu. Odpo nějakej zevlprocházka po městě, večeře, film a spát. V pátek proběhla klasická předzávodní rutina ....projetí tratě, tentokrát už bez omezovače ...tzn šel sem cca 2x na držku .... plus sem se nedostal ani na tepy ....to už sem začal bejt lehce nervózní. V den závodu to vypadalo asi takhle :  byl sem trošku nervózní, tak sem se šel projet na dýl než sem zvyklej ...pak nastalo klasický intermezzo mezi projetím a startem ....to dělám něco jen proto abych se zabavil ...např počítam špunty na dezénu ....udělám si pití ....převlíknu si montérky ....přepočítám špunty na dezénu ....mažikrémuju si nohy atd ....opět počítam špunty na dezénu ....číslo 100 opět značilo  start ze zadních pozic, tentokrát naá bylo " pouze" 97, takže žádnej hárdkór ....i tak sem stál v poslední řadě a nájezd byl žádnej ...takže pohoda ... ozvalo se le´start a balík plnej nadrženejch cyklošlapů se rozjel k poslednímu testu před OHpiádou .... díky absenci regulérního stártlupu sem se dopředu moc nedostal, tudíž sem se aspoň nějakým stylem snažil použít aplikaci cyklistického tetrisu ....né moc úspěšně ...když někde v půlce okruhu nastal klasickej pochoďák, tak sem si říkal, že je to v le´prdeli ...ae číslo 64 při průjezdu mě lehce překvapilo ....bál sem se to pořádně nakoupnout, aby mi z lokálního light-airu nedošly bublinky ....ae stejně sem jel standartní čoklovinu ....aspoň to hlídač ukazoval, měl sem ovšem radost, že sem se konečně dostal na tepy ....někde v půlce se chrtí pole natáhlo a výsledný 50tý místo byl ten den maximum co sem dokázal .... takže bilance švětových pohárů je následujíci 60-36-88-50 ...ve výsledku 76 místo v celkovém hodnocení ....na to, že sem předchozí léta páně sem byl rád, za objedvší  aspoň tři kola je to lehký posun ve výkonosti .... neříkám to často, ae asi sem spokojenej ....ovšem se skórem -96 -100 +33 -47 sem nejspíš vyhrál vloženou kategorii SVĚTOVÝ POHÁR CYKLISTICKÉHO TETRISU